ETZ-Programm ETZ-Programm

Keuffelova kaple

Boční kaple přistavěná jižně k východní věži farního kostela je zasvěcena Sv. Kříži a je pojmenovaná podle svého donátora Franze Josefa Keuffela z Ullbergu.

více informací

Rodina Keuffelova pocházela ze Švábska a dostala se s rodem Fürstenbergů do Weitry: Působili zde dva bratři, Anton Keuffel (zemřel v roce 1748) a Franz Josef Keuffel (zemřel 1765). Byli povýšeni do šlechtického stavu a ke svému příjmení připojili šlechtický přídomek „rytíři z Ullbergu“. Franz Josef zastával v Weitře důležitý úřad panského důchodního a zdálo se, že byl zámožný. Mj. vlastnil také rozsáhlou soukromou knihovnu, kterou v závěti odkázal panství. Po Keuffelově smrti byla připojena k rozsáhlým panským sbírkám knih. A tak se Keuffelovy knihy zachovaly do dneška v zámecké knihovně. Své finanční prostředky věnoval Franz Josef Keuffel zž Ullbergu rozsáhlým sbírkám pro chudé nebo na zřizování sakrálních staveb a institucí v blízkém i širším okolí Weitry. Nechal postavit např. krásnou kapli ve Schaggesu a velká boží muka v Brühlu. Jeho nejdůležitějším odkazem však bylo „Keuffelovo beneficium“, které farnímu kostelu ve Weitře vyneslo úroky v roční výši 300 zlatých, které vynesl kapitál uložený na 5 % úrok. Tyto byly určeny pro vlastního faráře (beneficiáta), který z toho mohl žít. Musel pak plnit určité povinnosti (obligace), například uspořádat týdně pět mší za zakladatele a číst za něj přímluvu. Pro tyto účely byla na místě staré sakristie zřízena Keuffelova kaple. Již 1754 byla sakristie přesunuta za hlavní oltář,  pak vznikla boční kaple Sv. Kříže přistavěná na jižní straně věže, Která byla vysvěcena roku 1761. Umělecky zdobená mříž nesoucí erb zakladatele odděluje kapli od prostoru kostela. Její stěny jsou opatřeny jemnými štukaturami. Vedle ornamentů se zde nalézají písmena F J K V U, iniciály jména zakladatele Franze Josefa Keuffela z Ullbergu. Především pak mohutný baldachýnový oltář připomínající papežský oltář ve Svatopetrském dómu v Římě, nesený čtyřmi sukovitými dubovými kmeny. Uměleckou koncepci případně i ztvárnění Keuffelovy kaple lze přisuzovat Balthasarovi Moll, případně jeho dílně. Zvon přináležející ke Keuffelově beneficiu byl odlit 1762 Ferdinandem Vötterlechnerem. Jeho úkolem bylo ozvučit Keuffelovy zádušní mše za donátora. Dnes byl zapůjčen faře pro věž kostela sv. Ducha. Během josefínské církevní reformy v našich zemích (císař Josef II. 1780 - 90) bylo Keuffelovo beneficium převedeno na zámek a použito na dotaci dvorního kaplana. V době obrovské inflace po první světové válce nadační kapitál ztratil svou hodnotu, a tak zmizely i Keuffelovy nadace. Zůstaly zde pouze stavby, tedy i Keuffelova kaple.