Měšťanské domy / městská brána / radnice

Těžiště vyobrazení tvoří scény z raných dob Říše římské v podobě podle Tita Livia (59 před n.l. až 17 po n.l.). Obrazy v druhém patře nesou po dvou nápisech (nahoře a dole), v prvním patře pak po jednom nápisu (pod). Vlevo nahoře vidíme Horácia Coclese, který sám bránil most na Tibeře proti útočícím Etruskům, zatímco Římané strhávají most, aby tak odřízli cestu nepřátelům. Druhé vyobrazení nám ukazuje udatného Marca Curtia, který se zbraní na koni skáče do hluboké průrvy, která se otevřela na Foru Romanu a měla by se podle věštby zavřít teprve tehdy, až Řím přinese oběť nejvyšší. Třetí obraz ukazuje zavraždění římského krále Tarquinia Priscuse, který se samozvaně zmocnil královského trůnu. Dva najatí pastýři předstírali spor, aby se tak dostali před krále, který jej měl rozsoudit, a přitom ho zavraždili. Obrazy na pravé straně obou poschodí byly v pozdějších dobách zničeny probouráním oken. Na úrovni prvního poschodí vlevo můžeme vidět smrt krále Hieronyma ze Syrakus, který se během druhé punské války (218-201 před n.l.) odvrátil od Říma a posléze se stal obětí vojenského spiknutí. Vedle je zobrazen příběh zrádného učitele z Falerii, který vylákal syny předních obyvatel Falerii do nepřátelského tábora a tam je nabídl jako rukojmí. Římané tuto opovrženíhodnou nabídku odmítli a děti pak hnaly svého učitele prutem zpět do Falerii. Další obraz ukazuje Lucia Verginia, který zavraždil svou dceru, aby ji chránil před nástrahami Appia Claudia. Spodní řada obrazů nám ukazuje muže a etapy jeho života (10 až 100 let) a srovnává jej v každé fázi se zvířetem: 10 let - kozoroh, 20 let - tele, 30 let - vůl, 40 let - lev, 50 let - liška, 60 let - vlk, 70 let - pes, 80 let - kočka, 90 let - osel, 100 let - husa.
Základem pro obrazové ztvárnění Liviových dějin na domě se sgrafity ve Weitře jsou ilustrace Johanna Bocksbergera ml. a Josta Ammana, které původně zdobily latinské a německé vydání Livia, ale již roku 1573 vyšly zvlášť jako obrázková kniha. Tento letopočet je terminus post quem pro sgrafita ve Weitře. V souvislosti s tím je nutno opravit i letopočet na domě 1540. Uvedené Bocksbergerovy a Ammanovy ilustrace se často stávaly předlohou pro sgrafita, obrazy a štuky v Rakousku, a zvláště pak v sousedních Čechách.